Hola!

21. února 2014 v 10:42 | Candy |  Deník
Po 3 dnech marného dobývání se na blog.cz se zapomenutým jak emailem, tak heslem, nemůžu uvěřit, že jsem se sem dostala! Moment, říkáte si.... Jaktože jsem zase tady??!
Po nějakám tom roce mám zase chvilku, kdy mě rančování chytlo, dokonce zvažuju založení nového blogu. Nic neslibuju, nevím, jestli mě to za chvilku zas neomrzí. Ale zde můžete vidět, že SCH zůstanou v mém srdci navždy :)
Mám prázdniny, takže jsem u babičky, a poprvé za ten rok si sem vzala několik koní. I přesto, že je únor, včera nádherně (ikdyž slabě) svítilo slunce, tak jsem nafotila pár fotek. Taky dělám profily koní na nový blog a načala jsem i dess. No uvidídm, budu se modlit, ať mě to zas nepřejde.
Kromě SCH modelů (žádný jsem neprodala, ťuk ťuk- kromě rekreačního setu ><) se mi naskytla možnost jezdit na jednom začínajícím ranči v mém okolí. Bohužel mám ošklivě zvrtlé, naražené a natažené zápěstí z lyžáku, tak si budu muset ještě počkat, až se zahojí (neskutečně to bolí O.O). Tak mi držte palce :3
'--> jestli mi bude mít KDO držet palce... Jestli sem ještě vůbec někdo chodí. Prosím, kdokoliv si tento článek přečte a vůbec zavítá na tento blog, zanechte tu komentář!
Tak dlouho jsem se sem doslova dobývala a teď nevím, co napsat. Půjdu oběhout, ale co se tak dívám, většina jak SR nebo i jiných blogů, nejste aktivní :(
Na návěr pár fotek, většina do profilů:

jarní Wavell (pardon za tu trávu ><)

Spiritek♥

Meggie aneb můj mobil umí zaostřit O.O

taková ta domácí&Bárny

Špína se rád koupe ><

ta atmosféra....

Tak já zas valím, jsem tu na tajňačku xD
Prozatím-nevím na jak dlouho-pá!
Candy.♥
 

Last News

3. května 2013 v 20:39 | Candy |  Deník
http://www.youtube.com/watch?v=SazcZzQKwuw -pro atmosféru. :3

Ahoj moje milá SR i ostatní návštěvníci tohoto blogu(pokud ještě nějací existují :3),
konečně jsem se dostala k tomu, napsat vám, jak to vlastně všechno je a bude.


Na střední jsem přijatá, na gympl na oba obory- na všeobecný i na jazykový, na kterém jsem se nakonec rozhodla v budoucnu studovat.

A teď ohledně ranče a vůbec tohoto blogu.
(Ta težší čast)

Sliby chyby, já vím...
Pro ty kdo se úplně neorientují, slíbila jsem svou aktivitu po příjmačkách.
Všechno je (bohužel) jinak.'
Sbírání SCH a modelů koní vůbec mě přestalo bavit.
Ano, tušíte správně.

'NádechVýdech'


KONČÍM


Je to těžké rozhodnutí, ale já to tak cítím nejlíp.
Proč se zbytečně nutit do něčeho, co mě nebaví, nebo pozastavovat s tím, že se brzo vrátím a návrat pak oddalovat...
Život jde dál, já před pár dny oslavila 15. narozeniny a tak už můj život dostává smysl a já si ustanovuju své koníčky.

Blog mazat nebudu. Chci mít vzpomínku na časy, kdy mě sbírání bavilo....
Možná se někdy vrátím... Možná.

Tady, v internetovém sběratelství, jsem potkala skvělé lidi, a holky, budete mi chybět :')
Nikdy nezapomenu na to, jak jsem každý den chodila na vaše blogy a s nadšením hltala každý váš článek, fotky či fotopříběh...

'Všechno mi můžou vzít, ale vzpomínky ne.'

To je zhruba vše, co jsem vám chtěla napsat.
Je to pro mě těžké, psát tyto řádky, ale už vás dále nechci napínat (pokud sem ještě někdo občas zaboudí).

Přidám sem některé fotky, které mi sbírání připomínají nebo jsou to prostě jen perličky v mém archivu.


úpně první fotka ze sbírání SCH-Gamed


rádoby umělecká-Azur Eye


jaro 2012-Aida


Eda-jedna velká osobnost<3



diplomek pro Nae-s panem Úžasňákem-Chasing The Sun


Keorgie



léto-Grifel


Atila Ann v létě 2012


u kámošky na chatě-Lennora+Wonderful Life


první vlastnoručně vyrobená stáj


podzim-Liberty Walk (můj první kůň)



zima a Will



Fredy


maličká Ebony Rose propadající se do sněhu


a její mamka Freya (nejlepší den focení)


vyjížďka- Gamed podruhé


Bárny, naše zlatíčko, perlička v naší stáji :') ta jeho věčná zvědavost a neskutečně velké srdíčko :')


Grifel-zaostřeno na kopce


poslední fotka vůbec.. :3


celá sbírka pohromadě :')

Tak to bylo krátké ohlednutí zpět...
Bohužel, čas jde dopředu...
Budete mi chybět, ale navždy zůstanete v mém srdci, rančerky :')
Takže naposledy,
s láskou
vaše Candy

Nadpis... :3

4. března 2013 v 14:00 | Candy |  Deník
Ahoj moji milí! :D
Když jsem před chvilkou vylezla z domu koupit si oběd do Lidlu, cítila jsem se v kozačkách a lyžařský bundě už trochu trapně. :D Ačkoli to v městech vypadá, že je tu jaro, Slunce svítí a ptáčci na stromech vesele zpívají, na horách (teď mluvím o Valašsku) je svět docela jinde. Sama jsem se o tom o víkendu mohla přesvědčit, metry sněhu najdete na každém rohu, a v neděli dokonce sněžilo. :3
Jak se máte??? :)
Já jsem pro změnu zas nachlazená, teploty, kašel, no znáte to. Ale aspoň mám více času na přípravu nového blogu. A přípravy opravdu vrcholí-fotím koně do profilů kdy (a kde) se dá, dohledávám rodiče, tvořím logo, vyrábím nové stáje a tak dále. Se zahájením nového blogu se taky neuvěřitelnou rychlostí blíží příjmačky (pardon, že o tom furt píšu :D ), ale já si to ani nějak neuvědomuju, ani jsem ještě nepodala přihlášku natož abych se učila :'D :/
Když už je řeč o mém "zdraví" (nevím, jestli se to tak dá nazvat), přesně za týden jdu do nemocnice na testy, jupí. :( Opravdu miluju nemocnice. :( (Ha-ha.)
No co bych vám ještě řekla ;) Rozhodla jsem se zase napsat článek, protože mě něco uvnitř hlavy kouše, když se skoro denodenně dívám na vaše blogy, jak jste většina aktivní :) No, většina.. :/ U některých se o aktivitě moc mluvit nedá, což mě moc mrzí, ale to říká ta pravá, že. :D
No dost mého žvatlání, jdu napsat pár profilů, vyplnit přihlášku na gympl a možná se dokopu k pokračování ve výrobě stáje pro hřebce a valášky s 10 boxy...
Pěkný slunný den,
Candy :)

Něco málo z fotek do profilů:

Freya na zasněžené louce.
(Pfff zasněžené-sněhu tam bylo nad kolena, takže jedna fotka ze 450 000 kde se nepropadá půl metru do prašanu.)

První vyjížďka Kláry s Gamedem na zasypaných Valašských kopcích

Bárny (foceno o víkendu→sněhu pořád dost :3)

Stále ještě můžete hlasovat v anketě o jméno pro Andalusanku, vyhrává jméno Wavell...
NÁVRHY NA JINÁ JMÉNA PIŠTĚ PROSÍM DO KOMENTŮ, tato verze je na 2. místě a návrh zatím ani jeden (přitom můžete vyhrát diplomek)

Čauky mňauky! ;D


 


Ahojte!

6. února 2013 v 12:25 | Candy |  Deník
Hahahá! Jsem zpět! :3

Tak dlouho si říkám že bych sem konečně měla něco napsat. A já teď ani nevím, jak začít! :D
Takže: (aneb pár věcí, co vám chci zdělit)

1) Žiju :D Jsem pořád v jednom kuse nemocná, ale do nemocnice jsem s tou mou ,,nevyléčitelnou nemocí,, nejela. Ale potvrdila jsem si to sama. :D Totiž- byl to návrh na Gilbertův syndrom. Což je onemocnění,dědičné, kde máte často zvýšené teploty a cítíte se unaveně. Nesmíte pít kávu a tvrdý alkohol, můžete mít žlučníkové nebo jaterní záchvaty. No a ptáte se, jak že jsem si to potvrdila? Před Vánocemi jsme byli se školou na jedné akci, víkendovce. No a kámoška si tam uvařila kávu (nakonec jich bylo asi 8 :D) a já že si taky dám, protože jsem nechtěla spát a co nejvíc si to užít :D Tak jsi si asi 5 hltů dala. Byla půlnoc a já s kámoškou jsme se vytratily do města (pššt!) a jak jsme se vrátily, šly jsme ke klukům do budovy. Tam jsem dostala šílenou chuť na kapučíno, tak jsem si uvařila a půl hrnku vypila. No a zhruba po hodině to začalo. Šílená bolest jater, pocit na zvracení, byla jsem prej uplně bílá a měla zimnici. Skončilo to tak, že jsem celou noc proseděla obalená peřinama a s kůrkou chleba na pánským wc :'D Brr. Už nikdy to nechci zažít... ...

2) Budu obnovovat ranč. Všechno bude nové, pojedu odznova (Jop, už po 3. :D).
Nová webová stránka (až bude, dám vám ji sem :) ), nová přezdívka, nový systém profilů koní a vlastně celého ranče. A nejspíš se taky budem stěhovat, takže nové prostředí na focení... Víte, říkala jsem si, že panebože, to už je dětské, mít doma koníky Schleich, fotit je a tak. Ale pak jsem si řekla NE! No a co že se mi třeba někdo bude smát! No a co, že na mě venku lidi čumí, jak kdybych spadla z Marsu, když fotím koně! No a co! Já prostě chci a budu dělat to, co mě baví. Někoho baví třeba fotbal, tanec, čtení, kreslení a já nevím co, tak mě prostě baví sbírání koní a rančování na netu ;)
Takže očekávejte moji aktivitu. Jak jsem řekla, budu se tomu věnovat naplno. Já mám takovou povahu, že mě chvilku něco baví a chvilku zas ne. Já doufám, že se to víckrát nestane, že budu muset pozastavit ranč z toho důvodu (teď to ale nebyl jediný důvod), že mě to nebude bavit. Doufám, že mě má milá SRka podržíte, a zuby nehty vtáhnete do světa modelů, když mě to zas nebude bavit! :)
Co nejdřív začnu s novým blogem, ale až... ...

3) ... udělám příjmačky. Už vím, kam se budu hlásit. Snad vše dobře dopadne, já se dostanu, kam chci, kam si přeju. :)
Příjmačky jsou myslím 22. s 23. dubna, takže předpokládám, že blog bude již od května v provozu :) Doufám že nejsem jediná, kdo se těší :D

4) Noví koně na ranči? Ano! A nejenom koně. K Mikulášovi jsem dostala rekreační set, a Vánoce letos byly ve znamení štědrosti ohl. SCH ;D Na ranč přišel nový trenér a čtyři noví koně! (Je to sice málo, ale zatím nejvíc koní, co jsem najednou kdy dostala :3 ). Jsou to mí miláčci, splněná přání, ...
Teď by měl na ranč přijet nový plnokrevník. Anglický. Hodný valášek, prej ,,dostihová ojetina,, ale my věříme, že z něj něco ještě vydolujeme, alespoň jako školní kůň nám poslouží.
Ale teď se začnu zaměřovat na SCH lidi. Jak jsem napsala, mám dva, takže by jich pár ještě neškodilo. Co neškodilo. Je to přímo nutnost :D

5) Kupujete si časopis Koně a hříbata??? V únorovém čísle je v rubrice Jedu, jedeš jedeme.... Stáj Lipina :) Tam jsem jezdila!!! :) Konečně jsem se dočkala jejího zveřejnění ;)

6) To je asi tak všechno, co jsem vám chtěla oznámit. Pokud si to vlastně někdo přečte, jestli jsem vlastně ještě někdo chodí. :D Pardon za tak dlouhý článek, nějak jsem se rozepsala...

Mějte se všichni moc hezky, děkuju že jste tu se mnou zůstali, a snad se v květnu sejdeme na novém blogu!!!
Candy♥ ;)

Vánoční nadílka ;)
Z leva: Adam (trenér), Amálka/Wavell, Bárny, Kevin, Meggie.

Zvědavý Bárny. Bárny je ten nejzvědavější valášek, jakého jsem kdy potkala. Do všeho strká nos :D
Ale má strašně sladkej kukuč :*

Hlasujte prosím v anketě, jaké jméno by jste zvolili Andaluské klisně :)
Ostatní jména mají: Hafling-Bárny, Haflingerka-Meggie, Trénovaný kůň-Kevin. :)

Hezký den ;)





Neaktivita

17. listopadu 2012 v 11:20 | Candy |  Deník
Jep, žiju.
No, spíš přežívám....
Už se zhruba odhadlo, co mi je, proč mám pořád teploty a jsem unavená a mám nechuť k jídlu. Ještě mě však čeká spousta vyšetření, testů, a to i v nemocnici... Zatím vám jen řeknu, že ta nemoc je neléčitelná... (Ale neumřu, snad :D )
Ale nechci tady dělat nějaké ukvapené závěry, jak jsem řekla, musím ještě na spoustu vyšetření.

Proto to tady teď pozastavuju asi úplně, opravdu mi není moc dobře, včera, jak mi to mamka řekla ohl. tý nemoci, málem jsem se zhroutila, teď jsem k tomu ještě nachlazená, ve škole je to jeden obrovský shon, máme jazykovou akademii, potom ještě kroužky, a po pravdě, mě rančování teď nebaví. Ale nebojte, ono mě to zas bavit začne, vždycky mám takový období, že mě to baví a pak zas ne :'D

No, co bych vám ještě napsala... To hlavní jsem zdělila,
tak se mějte hezky, pěkný víkend, a doufám že se tu objevím co nejdřív :D
V úterý jdu na další testy, tentokrát ohl. břicha, tak mi držte palce :/ :D
Mějte se, vaše Candy♥

Gordica

11. listopadu 2012 v 12:18 | Candy
Celé jméno: CRSS Gordica
Říkáme jí: Gorďa
Plemeno: Lipicán
Věk: 11 let
Zaměření: školní kůň, rekreace, drezura pro začátečníky
Potomci na ranči: Galupy
Otec: Grandio Dance
Matka: Sasha
O ní: Gorďa je milá klisna. Má pohodlné chody, není příliš vysoká, nemá problém s dětmi a tak ji využíváme především jako školní klisnu. Na svůj věk je stále energická, před půl rokem se jí narodil hřebeček Galupy. Občas si ráda zopakuje drezuru, do osmi let se jí plně věnovala a byla to šampionka. Poté ovšem přišel úraz, nezvládla Kapriolu a ošklivě si podvrtla nohu. Dnes je však úplně v pořádku, ikdyž někdy, hlavně při delších vyjížďkách, kulhá. Ve stádě je klidná, občas si sice zanadává na nějaké neposlušné hříbě, ale jinak je potichu.






POZASTAVENO

10. listopadu 2012 v 17:17 | Candy |  Deník
Jop, je to tak.
Poté, co jsem po třech týdnech přišla do školy, nestíhám, nestačím, je toho strašně moc a devítka je devítka, to si bohužel nevyberu. ALE nepozastavuju úplně. Jen svoji aktivitu omezím. Takže minimálně jednou za čtrnáct dní se tu ukážu. :) Snad to nebude nadlouho, ale teď je to to jediné dobré, co můžu dělat...
Je mi to líto prosím nemažte si mě, má drahá SR♥
Vaše Candy :)

Dess

5. listopadu 2012 v 19:22 | Candy |  Deník
Promiň Emi, že jsem ten tvůj oddělala, on byl strašně široký, ta barva řvala do očí a já teď bohužel nemám čas ho spravit... Ale ty fotky byly nádherné, já se to pokusím nějaak zpravit. Takže tady mám tento provizorní, budu se ho snažit co nejdřív vyměnit a zlepšit.
:)

F2- Sunny na jízdárně+skoky Sendy

4. listopadu 2012 v 15:24 | Candy |  Příběhy
Mám tady pro vás druhý fotopříběh, kde si Chasing the Sun poprvé vyzkouší přípravu na sedlo a Sendy si po dlouhé době zaskáče. Snad se bude líbit! :)
--->TADY<---

Ochutnávka:

Halloweenské dobrodružství

31. října 2012 v 17:22 | Candy |  Příběhy
Na ranči byl normální všední den. Nora vyřizovala spousty objednávek a zásilek ohledně výstavby nové sedlovny, Simča lonžovala Sunnyho, Natka vyjela s návštěvníky ranče na rekreační jízdu a německý ovčák Logan hlídal u stájí. Ale přece tento den nebyl zas tak obyčejný. Ve vzduchu bylo cosi nepopsatelného, jakási atmosféra, která vedla až do tajemna. Po roce tu byl Halloween.

Ovšem na ranči by jste to nepoznali. Každý dělal svou práci, koně jako každý den dováděli ve výběhu, skoro žádná výzdoba-kromě nevelké dýně s hrůzostrašně škodolibým úsměvem, postavené vedle studny. To možná ona vydechovala ten pocit tajemna do ovzduší…

Už se smrákalo a Natka s návštěvníky se vrátily na ranč. Lidé se rozloučili s koňmi, nasedli do stříbrného Range Roveru a odjeli. Zbyl za nimi jen oblak prachu.

Nora se zvedla od počítače a řekla sekretářce Kláře, ať objednávku sena vyřídí za ni, sama šla za Natálií, aby ji pomohla odsedlat Gameda, Sendy a Fredyho. Obloha byla těžká, šedá, všude panoval tuhý podzimní chlad a začalo nepříjemně mrholit. Nora s Naty rychle odvedly koně do svých stájí a řekly si, že už půjdou i pro všechny ve výbězích. Mrholení přerostlo ve studený podzimní déšť a pomalu začala padat tma.

Zavolaly tedy ještě Kláru, Pati, Simču, Kubu, Pavla a Mílu, aby jim šli pomoct. Ohrady byly rozlehlé, koně mohli být až na druhém konci, a počasí neustupovalo.

Rozdělili se. Nora, Pati, Simča a Kuba šli do ohrady hřebců a valášků, Natka, Klára, Pavel a Míla šli pro klisny s hříbaty. Logan se vydal po jejich boku, jakoby tušil, že ho bude třeba.

Zvedl se vítr. Pravé Halloweenské počasí, řekl si Kuba. Hřebci naštěstí byli skoro u vchodu do výběhu, byli tak všichni dříve v teple. Zato klisny se vydaly až na druhý konec ohrady. Konečně tam Natčina skupina dorazila. S koníkama se všichni přivítali a zkontrolovali, zda mají dostatek vody. Natka si chytla Grétu a malý Grazy jí při cestě dováděl po boku, Klára vzala Gorďu s Galupym, Pavel se chopil Lenny a Wandy a Míla vedla Niky s malým Arturem. Vítr se změnil ve vichřici a studený déšť tak štípal do tváře. Skupina se proto rychlým krokem vrátila do výběhu pro zbytek kobylího stáda. Logan jim oddaně běžel po boku. Když však dorazili na místo, všimli si Freyina chování. Stála těsně u plotu, nervózně funěla a řehtala. Pletivo ohradníku bylo narušené a od něj, směrem k lesu, vedly krvavé stopy.

Ale všimli si ještě něčeho. Ebony zmizela.

Začala rozsáhlá pátrací akce. Natka a Klára vzaly všechny zbývající koně a tryskem to hnaly ke stájím. Klára všechny ustájila a Natka šla mezitím varovat ostatní, aby šli pomoct v pátrání. Pati uvařila čaj do dvou termosek, Simča vzala pár dek a lékárničku a šly do výběhu. Nora a Natka šly do stájí, vzaly si hbitého Azura a vytrvalého Alaxe a pádily za ostatními. Kuba zavolal Štěpána, aby to tu s Klárou pohlídali, dal jim jednu vysílačku a sám si vzal druhou a šel taky na místo činu.

V ohradě panoval zmatek. Pati rozdávala čaj a Míla všem, co neměli bundu, dávala deky. Simča uklidňovala Freyu, Kuba s Pavlem zpravovali poškozenou ohradu.

"Takže já a Kuba pojedeme po stopách. Tady máte vysílačku, my budeme mít jednu a další má Klára se Štěpánem na ranči," řekla Nora a napila se čaje. "Mami, můžu jít s tebou? Prosím, chci pomoct najít Ebony!" žadonila Naty, ale Nora trvala na svém. "Noro, jenže já to tady musím Pavlovi pomoct opravit, sám to nezvládne. Naty, jeď zatím místo mě na Azurovi, a až něco najdete, tak nám zavolejte. My to tu zatím doopravíme, holky skočí a zapřáhnou koně, a když bude třeba a Ebony nebude moct jít po svejch, přijedeme pro vás," řekl Kuba a poplácal Azura po krku. "Snad se malé Ebony nic vážného nestalo!"

Nora na Alaxovi a Natka na Azurovi s Loganem po boku vyjeli podél krvavých stop. Tma už padla docela, ale ony si naštěstí nezapomněly vzít baterky. Déšť ustal na nepříjemné mrholení a v lese nebylo slyšet nic, jen dusot koňských kopyt, čmuchání Logana a ledově ostrá meluzína.

Stopy vedly do nejtemnějšího místa v lese, plného strmých skal, po blátivé cestě, z které však po chvilce scházely. Teď bude hodně těžké Ebony najít, pomyslila si Nora, která věděla, že stopy do jehličí udělá minimálně deseti tunový tank, a né malá, lehká a bezbranná Ebony. Odteď se musí spolehnout už jen na Loganův čich a na svůj zrak.

Les byl hrůzostrašný. Natka měla pocit, že ji každou chvíli někdo nebo něco sleduje. Ať se dívala, jak moc chtěla, nikoho však neviděla. V tom okamžiku se Logan něčeho lekl a začal štěkat. Jenže Natálie ani Nora nic neviděly. Zpoza nedalekého keře vylétl pár divokých kačen a siluety stromů vypadaly jako z hororu. A to se musí na Halloween stát zrovna nám, řekla si Naty. Logan se však po chvilce ztišil, zjistil totiž, že starý pařez mu neublíží. Holky pobídly koně a jelo se dál, přímo do náruče temně strašidelného lesa.

Ten navíc opravdu začínal být velice temný a jedna baterka už vypověděla svou činnost. Všem navíc začala být hrozná zima. "Moc času nemáme," řekla Nora a rozhlížela se kolem. Pomalým krokem mířili k Havraní skále, o které se mnoho let tradují neveselé Halloweenské příběhy. Dojeli až na samý vrchol. Odtud dohlédly až na ranč, však mezi husté nepropustné koruny stromů neviděly nic. Logan navíc začal znovu štěkat a holkám začínala být čím dál větší zima a pomalu, ale jistě promokaly. Sešli tedy ze skály a vydali se po kluzkém jehličí dolů. A tam ji uviděli. Promoklá, zakrvácená Ebony ležela bez hnutí na jehličí. Nora okamžitě sesedla z Alaxe, stejně tak jako Natka, která jí podala lékárničku a sama vytáhla teplou deku z batohu. Jenže Ebony se stále ani nepohnula. Obě ji začaly zahřívat dekou, hřebci na ni dokonce dýchali. Po chvilce se malá konečně probrala, však stále se třásla zimou. Nora jí dala speciální teplé mléko a Natka ji nepřestávala zahřívat dekou, která však po chvilce byla celá mokrá. Naštěstí měly ještě jednu. Nora ji do deky pečlivě zabalila a Naty okamžitě zavolala Kubovi, že už ji našly a ať co nejrychleji přijede pod Havraní skálu. Dorazil po deseti minutách a vysílenou Ebony naložil do vozu. Natka jela s ní a celou cestu ji zahřívala a hladila. Nora zbalila lékárničku, nasedla na Alaxe a Azura vzala na lano.

Když se po hlavní cestě blížili k ranči, všichni včetně Freyi je vítali. Až dojeli, Kuba se Štěpánem přenesli Ebony do vyhřívaného boxu a Freya byla šťastná, že má malou zvědavou nezbednici zase u sebe.

Pavel uklidil vůz a holky ustájily koně a všichni se sešli v klubovně u šálku teplého ovocného čaje. Tam na ně však čekala ne zrovna veselá zpráva. "Pletivo jsem už opravil," řekl Pavel, "ale bohužel jsem taky zjistil, kdo tu díru udělal." "No Ebony asi těžko ne? Ta má malá kopýtka a navíc by jí to způsobilo mnohem četnější poranění, než si ze své ´´procházky´´ donesla," Natka na to. "Ano, máš pravdu, Naty. Ebony ani jiný kůň to bohužel nebyl." "Bohužel?" udivila se Klára. Pavel přikývl. "Kromě stop Ebony jsme také našli… Stopy vlka nebo jiné větší šelmy. Domnívám se, že díru tam udělal minulou noc, takže máme obrovské štěstí, že koně byli zrovna ve stáji, když vlk čmuchal kolem. Jinak by to dopadlo mnohem hůř. A Ebony tu díru dneska našla a protáhla se jí, a odřela se o pichlavé pletivo, proto ty krvavé stopy.." "To ano, ale co teď budeme dělat? Vlk se může znovu vrátit a může to být ve dne." zhrozila se při té myšlence Míla. "Měli bysme zavolat myslivce." "Ale ten by ho zastřelil. A vlci jsou chránění. Ne, zavoláme na policii, ti ho třeba odchytí a vypustí o něco dál od ranče.
A já s Kubou projistotu ztrojnásobíme pletivo u ohrady a opravíme taky staré sloupky." "Dobře, to ale až ráno. Šmárja, vždyť je skoro půlnoc! Alou na kutě, z tohoto dne jsme všichni jistě unaveni." Řekla Nora a projistotu se šla podívat na Ebony, která však klidně oddechovala přitulená ke své mamince.

Kam dál